Historie Třeboně 2.díl

Dopřejte si pohodlné ubytování v apartmánech Bestrooms na samém okraji Třeboně a vydejte se spolu s námi po stopách Rožmberků. Dnešní díl je o augustiánském klášteře.

Roku 1341 získala Třeboň od krále Jana Lucemburského statut města, později se za vlády Karla IV. dostalo Třeboni i dalších práv, práva měst královských roku 1376 a výsady na dovoz soli roku 1378.
Přidat popisek

V září 1366 koupili Třeboň Rožmberkové a o rok později tedy roku 1367 založili augustiniánský klášter. Na jejich žádost vydal pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimě 12. května 1367 listinu, ve které povoluje proměnu třeboňské fary v klášter augustiniánů.

Rožmberkové pozvali do kláštera řád kanovníků sv. Augustina, posláním tohoto řádu byla nejen duchovní správa, ale i péče o vzdělání a jeho šíření skrze opisování knih, v třeboňském klášteře tak díky tomu vzniklo významné skriptorium. První tři členové řádu přišli do Třeboně z kláštera v Roudnici. Proboštem nové kanonie byl zvolen nejstarší z nich Beneš a dosavadní farář byl přeložen.

Štědré rožmberské dary umožnily postavit klášter a kostel ve velkorysém stylu. Na novém základě byl založen dvojlodní chrám sv. Jiljí i gotický ambit. Majetek klášter byl postupem doby rozmnožován nejen dobrým hospodařením samotného kláštera, ale i Rožmberky. Do roku 1380 se počet řeholníků zvýšil na osmnáct. Klášter byl dostavěn do konce 14. století a k jeho vybavení patřila i bohatá výzdoba. Nejvzácnějším inventářem byl oltář od Mistra třeboňského oltáře, dodnes se dochovaly pouze tři oboustranné desky. Jejich přední stranu tvoří výjevy z Kristova života (Olivetská hora, Kladení do hrobu a Zmrtvýchvstání), na rubu jsou pak vyobrazeny tři postavy světců a světic. Mezi další dochované památky patří oltářní desky Ukřižování a Adorace děcka. Tyto památky postupně v průběhu staletí opustili klášter a jsou umístěny v různých galeriích. V kostele sv. Jiljí uchovávají do dnešních dnů pouze nádhernou opukovou sochu Madony třeboňské, která se zde dochovala z období stavby.

Klerikové kláštera se starali nejen o shromažďování a opisování knih, ale na starost měli také školu a péči o chudé a nemocné. V místě dnešního rybníka Světa před Svinenskou bránou založili roku 1384 Rožmberkové špitál, ve kterém se klerikové starali o sedmnáct nemocných a chudých osob.
Přidat popisek
Přidat popisek
Přidat popisek
KOBLASA, Pavel. Krajem lesů a rybníků: putování od města Třeboně na sever. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2007, 162 p. ISBN 80-868-2927-8.
JIŘINA PSÍKOVÁ, Jan Ziegler. Třeboň. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2009. ISBN 978-807-1859-888.